150. Tok života

Ahoj Gerarde,

Jsme prostě různí.  Já jsem jako puberťák snil svůj velký sen, když jsem s tenisovou raketou v ruce trénoval voleje proti stěně v ložnici. Představoval jsem si, že hraju čtvrtfinále Wimbledonu proti defenzivnímu Björnu Borgovi. Pak jsem jednou hrál tenis s tebou o velkou sklenici jogurtu s čerstvým ovocem a prohrál jsem. Došlo mi, že můj sen není reálný.Od té doby věřím, že život je sled náhodných událostí, které jsou zároveň příležitostmi. A jsi to jen ty, kdo rozhoduje o toku svého života tím, zda je využiješ nebo ne. Já jsem na příklad vždy toužil žít v cizině. Částečně proto jsem se rozhodl studovat mezinárodní právo. Po studiích jsem navštěvoval kurzy MBA v USA a ještě později jsem pracoval jako školitel pro jednu německou banku ve Frankfurtu. V okamžiku, kdy jsem se chystal ke změně, jsem v Amsterodamu poznal svoji manželku a ve stejný čas jsem začal pracovat pro OHV. Se svou ženou žiji dodnes a dodnes pracuji pro OHV, navíc jsem už nikdy neuvažoval o práci v cizině. Ptám se – bylo to plánované rozhodnutí zůstat v Amsterodamu? Ne, nebylo. Ale jak má žena, tak firma OHV mi zkřížily cestu a já jsem využil příležitost.

V OHV mi pak také nabídli možnost stát se společníkem firmy. A já jsem nabídku přijal. Kdybych byl znovu odešel pracovat do ciziny, s největší pravděpodobností bych pracoval pro velkou mezinárodní banku a byl bych zůstal v pozici zaměstnance. Možná bych vydělával víc, než vydělávám teď. Ale určitě bych nežil tak intenzivně a rozmanitě. Znovu se ptám – bylo rozhodnutí stát se podnikatelem záměrné? Ne, byla to jen příležitost, kterou jsem nepropásl.

Zdravím,

Erik